Zastavovací účinek a deformace střely

[Nik.308]

Osobně si myslím, že na 30-06tku je 40m blízko na to, aby dokázala předat dost energie. Střelu jsem bohužel nenašel.

[roman300]

to Nik.308:
Prosím o vysvětlení logiky tvého tvrzení "na 30-06tku je 40m blízko na to, aby dokázala předat dost energie". Myslíš snad, že ve 100m to bude už ta pravá vzdálenost . Vypálená střela bude mít ve 40m rozhodně větší energii než ve 100m a tak má tedy ve 40m určitě větší možnost předat "dostatek" energie. Je to o rychlosti, průřezu, pevnosti střely a odporu cíle (zjednodušeně). Když totiž slyším "velmi zkušené myslivce" jak tvrdí, že ve 100m dostane ta kule teprve ten správný "švunk" - střela se teprve správně rozletí , tak na mě jdou mdloby. Možná jsem to špatně pochopil, ale to co píšeš je hloupost .
Prosím do SZ, ať nejsme OT.

[Zdenek41]

Romane zase nejde o ráži,ale o druh střely opravdu i já si myslím pokud je střela rychlá v těch 40m a střela tvrdší tak může proběhnout jako celoplášt.Myslím,že OT nejsme.

[angi]

Dle mého názoru začátečníka, na 100 metrech má kule sice menší energii, ale lépe ji "předá". Lovim s ráží 8x57JS a divočáci na cca 100m při obdobně umístěném zásahu tolik neodcházej.

[roman300]

Zdeňku to taky vůbec netvrdím myslíš si ale, že střela která ve 40m letí rychlostí dejme tomu 750m/s a prochází cílem bez výraznější deformace, bude např. ve 100m s rychlostí dejme tomu 700m/s podléhat deformaci výraznější. Tak to určitě nebude, to by odporovalo fyzikálním zákonům . Například já jsem letos neprostřelil dvě prasata ráží 300WM se střelou 180Gr. Hornady InterBond v5-925m/s, střela je to myslím dostatečně "tvrdá", ale má rychlost a předání energie proběhlo beze zbytku.Jedno bylo uloveno na cca 10m a druhé asi na 80m, obě na koso. Střely mám obě a můžu sem vložit jejich fotky. Pokud střela prochází cílem bez předání energie, tak je zcela určitě špatně zvolená pro dané použití. Je v tom asi takový rozdíl, jako když hodíš na okno sněhovou kouli (měkká střela) a kámen (tvrdá střela)...sněhová koule se o okno roztříští a předání energie tedy proběhlo beze zbytku, kámen oknem proletí ač byl stejně těžký jako sněhová koule a letěl i stejnou rychlostí. Pokud za tím oknem budeš stát, tak jí tím kamenem dostaneš - bude ošklivě bolet a to je ta nepředaná energie . Je to možná blbé přirovnání, ale tak to funguje. To že zvěř lépe "padá" při zásahu na větší vzdálenost je spíše otázkou ranivé balistiky, rozpoložení zvěře před zásahem atd.
Trochu OT: vzpomínám si na jednu nebezpečnou situaci ke která jsem byl přivolán...dopadlo to tak, že jsem neprostřelil hlavu cca 600kg býka s 30-06 9,7g Sell&Bell na 10m ze střely jsem toho moc nenašel, jen několik skutečně miniaturních úlomků - byla na "prach".Tzn. - předání energie beze zbytku na 10m.

[Nik.308]

To roman300: že v 50ti metrech má střela energii cca 3500J a ve 150ti méně, to jsem se dočetl, ale moje zkušenost je taková, že od 100m do cca 130m/dál jsem vlastně ještě ani neměl potřebu střílet/ zvěř "padá" nejlépe a poškození je také menší. Nicméně já ten příspěvek o tom, že 10m odskok z nástřelu po této střele je moc nepsal. Já jsem z výše zmíněnou ráží a střelivem spokojený.

[Žanek]

Já myslím, že logika v tom je - vezměme to z druhé strany, co je náročnější zastavit? Čím střela letí pomaleji, tím nižší odpor ji zastaví, tzn. je klidně možné, že střela na větší vzdálenosti má sice méně energie, ale ve výsledku ji více předá.......než když s vyšší energií pouze "proletí" aniž by "stihla" předat dostatek energie

[Nik.308]

To Žanek - musím s tebou jen souhlasit, předání energie je, podotýkám dle mého názoru, věcí i odporu cíle. Dospělé zvěři černé, jelenu, či daňkovi ji může předat o několik metrů dříve, ale na mladou černou, nebo dančí naopak.

[nimrod nimrod]

Tak a jsme zase u toho...
příklad... pro zjednodušení celoplášť 8mm nebo tombak válec monolit, v (dop.) bude 500m/s, nebo v (dop.) bude 900m/s, co podle vás bude mít lepší ranivostní charakteristiky?
Která z nich vytvoří větší trvalou a dočasnou kavernu? A která bude mít fatálnější následky na organismus?
Jinak řečeno, kterou byste to raději nechtěli koupit?

Jak je to najednou jednoduché...Obecně čím vyšší dopadová rychlost tím větší devastace a tím ranivost. To jestli kus zůstane po komoře v ohni není otázka předání Ek.

[Žanek]

srovnáváš hrušky a jabka - v tomto případě se ani jedna střela nebude pravděpodobně výrazněji deformovat, ale ta rychlejší způsobí tzv. hydrošok - rázovou vlnu v kapalině v orgánechm která je roztrhá, střely běžně používaných knedlíků (typicky 8x57js) však obecně hydrošok nezpusobuji .......

[roman300]

Já si naopak myslím, že to nimrod vystihl skoro přesně. Schopnost střely předat energii je v našem případě dána její deformační schopností...a čím vyšší rychlost, tím větší síla působí na na střelu při vniknutí do cíle a deformuje ji. Čím více se střela deformuje, tím více zvyšuje svůj průřez a tím snižuje své průřezové zatížení a tím schopnost cíl prostřelit. Pokud cíl prostřelí, tak si nese část své energie stále sebou a ta je z hlediska ranivé balistiky promrhána. Pokud cíl neprostřelí tak veškerá energije střely byla cíli předána a z toho je jasné, že čím více deformovatelná střela, tím větší předání energie. Lovil jsem léta s 300WM a střelou Nosler Partition, ze 70 kusů jsem neprostřelil pouze dva, teď lovím Hornady IB a ze čtyř prasat jsem neprostřelil dvě, která střela myslíte předává více energie cíli. Střely na fotkách jsou Hornady IB 180Gr vyndané ze dvou kusů černé, ta vlevo je z kusu uloveného na 10m na koso a ta druhá z kusu uloveného na 80m a také na koso. Obě střely předaly svou energii beze zbytku a že není z 300WM malá - tj. předání energie na 10 i 80m. Střela prostě nemůže předal svou energii lépe na 100m, než na 10m a to že střela proletí cílem dříve než se stačí deformovat je naprostý nesmysl, viz. foto.

[roman300]

Jen jsem zevšeobecnil zákonitosti předání či nepředáni energie střelou. Samozřejmě je jasné, že všechno chce své a jedna střela se na určitý druh zvěře hodí více a druhá méně. Osobně si myslím, že k tomuto účelu dobře poslouží tzv. Taylor Knock Out Index, který používají lovci vitální zvěře a ten vyjadřuje stupeň účinnosti daného střeliva na zvěř (kalkulátor zde : http://www.reloadammo.com/tkofactor2.htm). Podle něj má např. 308Win se 9,7g střelou TKO-18.4 , 300WM se 180Gr střelou má TKO-23.4 , ale taková 460 Weatherby Magnum má TKO-89 . Velkou roli při výpočtu hraje právě ráže a hmotnost střely. Jinak si myslím, že teoretizování bylo dost a bylo by vhodné se opět věnovat tématu...

[figi]

Ede, nevím, co si přesně představuješ pod tím pojmem hybná síla.
Vzhledem k nedávné diskusi o tom, jak zasažená zvěř je střelou otáčena či odhozena do různých poloh, jsem hledal, jak to s tím doopravdy je. Protože se naše představy ( na základě dějů v našem světě, které jsme schopni vnímat ) opravdu ubírají tím směrem, že zasažená zvěř je střelou odhozena, přesto tomu tak není a ani nemůže být.
Např američan Alex Jakson demonstroval tuto situaci tak, že vybaven dostatečně pevnou neprůstřelnou vestou ustál zásah puškové střely cal 30 s dopadovou rychlostí 800 m/s na jedné noze ! Naprosto bez zakolísání a velmi snadno, protože výpočty ukázaly, že pro tělo vážící 75 kg je nutné vyvinout energii ( práci ) pouze 0,4 J !!! pro překonání nárazu střely o hnotnosti 9,5 g a rychlosti 830 m/s ( zde jde o poměr hmotností střely a těla ).

Souhlasím s tím, že rychlost střely je nejdůležitější faktor rychlého usmrcení zvěře ( u běžných ráží od 5,6 do 9,3 mm ).

Energie je produktem rychlosti střely.
Energie ale zvěř neusmrcuje, její velikost na to prakticky nemá vliv, jsme všichni tak zblblí tou snahou hnát se za výkonem, že se z ní stala modla. Velikost energie pro rychlé usmrcení zvěře není vůbec důležitá, a to od překročení minimální energie nutné k průniku střely do těla zvěře.
Jsou zdokumentovány případy usmrcení lidí střelou s energií 5 J !
Na jelena určitě bohatě stačí 400 J, na srnce ani ne 100 J.
Střela působí na tělo zvěře dopadovou rychlosti, ta prakticky určuje její deformaci ( a také množství energie, které střela pro svoji deformaci spotřebuje ), určuje i velikost a rozsah poškození orgánů, rychlost stlačení tělních tekutin ( hydrodynamický šok ) a také ( v kombinaci s hmotností střely a jejím průměrem ) hloubku vniku střely.

Proč tedy řešíme předání energie ? Nevím, jak se na tohle přišlo, a proč se tenhle výraz používá, ale je to opravdu scestné. Zrovna tak TKO, RII a podobné nesmysly. Střela přece energii nepředává, ona ji jen spotřebuje. A neexistuje vztah mezi velikostí energie střely a rychlým usmrcením zvěře, ani teoretický, ani praktický.

To, že je absolutní hodnota energie v dějích terminální balistiky víceméně podružná, vidíme např. i z neprostřelování běžné zvěře magnumovými rážemi.

[kikin]

figi-asi jsem ot,ale myslím,že dostat to z 308w ve vestě a vybalancovat ji O,4J je chyba v několika řádech.

[Žanek]

Já si naopak myslím, že to nimrod vystihl skoro přesně. Schopnost střely předat energii je v našem případě dána její deformační schopností...a čím vyšší rychlost, tím větší síla působí na na střelu při vniknutí do cíle a deformuje ji. Čím více se střela deformuje, tím více zvyšuje svůj průřez a tím snižuje své průřezové zatížení a tím schopnost cíl prostřelit. Pokud cíl prostřelí, tak si nese část své energie stále sebou a ta je z hlediska ranivé balistiky promrhána. Pokud cíl neprostřelí tak veškerá energije střely byla cíli předána a z toho je jasné, že čím více deformovatelná střela, tím větší předání energie.

já s tímto souhlasím (ale jak říká Figi, nemá to přímou úměru k ranivosti), každopádně mám tu zkušenost, že i velmi měkká střela - SellBell SP v ráži 270W - se na velmi krátkou vzdálenost cca 10m "nestihla" o slabší kus srnčí holé dostatečně deformovat, nepředala skoro nic a odběhlo to 200m s přostřelenými plícemi hned za lopatkou. Zhruba stejně silný kus na 120m, výstřel cca 8cm v průměru a nehnul se z nástřelu - podotýkám, že případy opravdu lze srovnávat - vstřel byl (samozřejmě náhodou) mezi žebra.